JÍDELNÍČEK část (2)
I když má každý ušák své chutě a může upřednostňovat některé druhy před jinými, vždy si rád pochutná na čerstvé zelenině. Zelenina je pro králíčka důležitá, protože mu dodává minerální látky, vitamíny a vlákninu, které by normálně našel v luční trávě, bylinách apod. Pokud nemáme možnost králíka krmit pro něj přirozenou stravou = čerstvou luční trávou, je zelenina tou nejvhodnější náhražkou.
Zeleninu králíčkovi podáváme nejlépe 2x denně a to ráno a večer, kdy je ušák nejaktivnější a má zvýšenou potřebu energie. Denní dávka je u 2kilového králíka asi 2 plné hrsti (150-200g/kg váhy). Pokud ušák dávku nesní, dáme mu při dalším krmení menší množství. Nejlepší je připravit míchaný salát z minimálně 4-5 druhů zeleniny a druhy zeleniny každý den (nebo alespoň občas) pozměnit. Přes den můžeme ušáka rozmazlovat různými druhy aromatických bylineknebo za odměnu mu můžeme dát malý kousek ovoce.
Dáváme pozor, aby se zelenina nezapařila (např. v igelitu v teple se snadno zapaří a králík se může nadmout a umřít) a v ideálním případě ji uchováváme v lednici (v lednici je chladno a zelenina se nezapaří). Před podáváním zeleninu dobře omyjeme pod tekoucí vodou. V žádném případě ji nedáváme přímo z lednice, ale necháme ji odležet na pokojovou teplotu, neboť po požití studené zeleniny by králík mohl dostat průjem. Dáme si dobrý pozor, aby zeleninanebyla shnilá nebo plesnivá!
Správný způsob zařazování nového druhu zeleniny do jídelníčku:
Králíci jsou zvířátka se zažíváním citlivým na změny, a proto musíme do jejich jídelníčku šťavnatou stravu zařazovat postupně!
Malým králíčkům se zelenina může začít podávat až po dovršení 7. týdne života (a po přeléčení proti kokcidióze), protože dřív není jeho zažívání ještě plně připraveno k příjmu šťavnaté stravy. Je nutné mít na paměti, že každá náhlá změna stravy může způsobit, zvláště u králičích miminek, zažívací problémy, a proto je vhodné před začátkem podávání zelené stravy malé králíčky přeléčit proti kokcidióze. Více viz kapitola Strava mláďat a kokcidióza.
Nejvhodnější je začít zeleninou, která má vyšší obsah vlákniny (např. mrkev, fenykl, řapíkatý celer). Vyberte jeden druh a dejte králíčkovi kousek na ochutnání - pokud ho králíček sní a neprojeví se u něj žádné střevní problémy (nadmutí, vánočky, měkké bobky, průjem), druhý den přidáme té samé zeleniny o kousek víc a pokud je vše v pořádku, třetí den můžeme přidat k osvědčené zelenině kousek jiné zeleniny. Opět samozřejmě pozorujeme reakci zažívacího ústrojí. Kdyby se však objevily nějaké zažívací problémy, veškerou zeleninu vysadíme do doby, než se ušákovo zažívání upraví, a poté mu zkusíme podat znovu malý kousek zeleniny, která mu způsobila potíže. Pokud má králík opět měkké bobky, tento druh z jídelníčku vyřadíme úplně (stejně postupujeme i u zařazení ovoce do jídelnícčku).
Při podávání zeleniny musíme dodržovat několik základních pravidel:
- zeleninu podáváme králíkům v rozumném množství (i vhodná zelenina může ve velkých dávkách způsobit zažívací obtíže)
- na všechny druhy zelí a listové zeleniny velice opatrně zvykáme, protože už v malém množství může způsobit nadmutí a případný následný úhyn zvířete
- pokud podáváme třeba listy kukuřice, tak nesmí být postříkaná! Totéž platí i pro zbytek hospodářských plodin.
- Některé druhy zeleniny mohou způsobit kvašení v žaludku a ve střevech, a proto mohou králíčky s citlivějším zažíváním nadýmat. Tyto druhy navíc obsahují kyselinu šťavelovou (více viz pod tabulkou zeleniny). Jsou to všechny druhy zelí, brokolice, kedluben (i jeho listy), kapusta a špenát.
- Pokud je králíček náchylnější na nadmutí nebo mívá střevní potíže, nadýmající druhy zeleniny mu nepodáváme vůbec.
- U králíčků, kterým nezpůsobují trávicí problémy, je vhodné podávat výše zmíněné nadýmavé druhy jen 2x týdně v malém množství jako doplněk (obsahují vitamín A) k jiným druhům zeleniny.
- Ze salátu vždy odstraníme vrchní listy a stonek kvůli vyššímu obsahu nitrátů a kedlubnu oloupeme.
- Riziko nadmutí se zvyšuje, pokud není králíčkovi dopřán dostatek pohybu (činnost střev je zpomalena).
Vhodná zelenina
Informace se týkají zeleniny v čerstvém stavu (není-li uvedeno jinak). Sušená zelenina králíkům zažívací problémy nepůsobí, pokud jsou na ni zvyklí.
Druh zeleniny |
vápník mg/100g |
fosfor mg/100g |
Poznámka |
artyčok* |
44 |
90 |
Odstranit ostré pichlavé špičky. |
brokolice * |
100 |
80 |
Posiluje imunitu. |
brukev řepák/vodnice |
210 |
28 |
|
celer řapíkatý bulvový |
40 43 |
24 115 |
Kořen je dobré krmivo v zimním období. Musíme ho dobře omýt nebo ještě lépe oloupat. Oba druhy mohou být podávány komplet i s listy. |
cuketa |
23 |
23 |
|
čekanka* |
20 |
23 |
Ve vnějších listech má vysoký obsah kyseliny šťavelové. |
dýně |
25 |
30 |
Škrobnaté, a proto zkrmovat je v malém množství druhy jedlé i pro člověka. Listy a lodyha jsou pichlavé, a proto jako krmivo nevhodné. Okrasné dýně nesmíme podávat! |
fenykl |
49 |
50 |
Nať i kořen jsou dobře snášeny i při obtížích se zažíváním, vysoký obsah minerálů a vitamínů, může zbarvovat moč. Působí diureticky a pomáhá rozpouštět močové kameny. |
chřest |
22 |
52 |
Silně močopudný, proto ho podáváme jen zřídka a v malém množství a dáme pozor na dostatečný přísun tekutin. |
kapusta kadeřavá * |
35 |
45 |
Podávat v malém množství – může nadýmat. |
kapusta růžičková |
42 |
69 |
Podávat v malém množství – může nadýmat. |
kedlubna |
70 |
50 |
Listy obsahují hodně vitamínu A, před zkrmením je vždy dobře omyjeme. |
kozlíček polníček |
30 |
49 |
Podávat v malém množství – možný obsah dusičnanů. |
kukuřice |
5 |
120 |
Nepostříkané čerstvé i sušené listy kukuřice jsou chutné a zdravé. Čerstvé kukuřičné klasy obsahují příliš mnoho škrobu, proto bychom je měli králíkovi dávat jenom výjimečně. |
květák |
20 |
54 |
|
lilek baklažán |
12 |
20 |
Nať a nezralé plody obsahují jedovatý solanin. Názory na jeho vhodnost se rozcházejí: Krmit smíme jenom zralými plody bez natě. (Německo) Jedovatý. (Itálie) |
mangold |
100 |
40 |
Kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové smíme podávat jen tu a tam velice malé množství! |
mrkev (kořen*) |
40 |
30 |
Krmit můžeme i dobře omytou natí (ale pozor, nať má vysoký obsah vápníku, tak to s ní nesmíme přehánět!), hodnotné krmení v zimním období. |
okurka |
20 |
24 |
Ve velkém množství může způsobit měkké bobky. |
pastiňák |
50 |
70 |
Dobré krmení v zimním období. |
paprika * červená žlutá zelená |
15 51 |
35 25 |
Stopka obsahuje solanin, paprika má hodně vitamínu C. |
pažitka |
92 |
58 |
Podávat jen ve velmi malém množství. |
petržel (kořen) |
68 |
60 |
Kořen je hodnotné krmení v zimním období, nať obsahuje vysoké množství vápníku! |
romanesko |
20 |
54 |
|
rukola * |
160 |
52 |
Možný vysoký obsah nitrátů, obsahuje hořčičné glykosidy. |
rajčata* |
13 |
25 |
Stonek a listy obsahují jedovatý solanin. Rajčata mohou při přežrání způsobit průjem. |
řepa bílá |
50 |
30 |
Hodnotné krmivo pro zimní období bohaté na vitamíny. |
řepa červená (i listy) * |
25 |
38 |
Kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové smíme podávat jen tu a tam velice malé množství! Zbarvuje moč i trus červeně. |
ředkvičky |
25 |
25 |
Listy jsou u králíků oblíbené. Samotné plody obsahují hořčičné glykosidy, proto jsou spíše nevhodné (mohou dráždit dýchací cesty), podáváme maximálně jen ve velice malém množství. |
řeřicha* |
81 |
76 |
Obsahuje hořčičné glykosidy, proto je spíše nevhodná (může dráždit dýchací cesty), podáváme maximálně jen ve velice nízkém množství |
salát hlávkový |
35 |
30 |
|
salát ledový |
19 |
20 |
Obsahuje hodně vody – podáváme malé množství. |
salát římský * |
45 |
31 |
|
špenát * |
125 |
55 |
Kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové smíme podávat jen tu a tam velice malé množství! |
štěrbák/endivie/frisee |
50 |
60 |
Vysoký obsah draslíku, fosforu, vápníku, železa a vitamíny A, B, C. Obsahuje inulin, který působí žlučo a močopudně a povzbuzuje chuť k jídlu. |
topinambur |
10 |
78 |
Zkrmovat můžeme celou (listy, květy) rostlinu. Kořen podáváme zřídka, neboť je to hodně výživný, a mladý kořen navíc obsahuje špatně stravitelný škrob a může způsobit zažívací problemy (nadmutí, průjem). Kořen by měl být vykopán ze země před prvním mrazem a před zkrmením nechán delší dobu v chladu uležet. |
zelené fazolky |
37 |
38 |
Neplést si s obyčejnými fazolovými lusky!!! |
zelí* |
210 |
80 |
Bohaté na vitamíny a minerály, hodnotné krmení v zimním období. Bílé i červené podávat v malém množství - může nadýmat. |
zelí čínské (pekingské) |
40 |
30 |
|
Legenda:
Zelenina:
- vhodné zařadit alespoň jeden druh do denního jídelníčku - může zbarvit moč do červena |
- po 7. měsíci podávat pouze v menším množství 2-3x týdně, zvláště pokud má kralíček problémy s ledvinovými nebo močovými kameny nebo je jeho moč hustá a bíle zakalená, což je známkou nadbytku vápníku |
|
- podávat pouze maximálně 2- 3x týdně |
- malé dávky maximálně 1-2x týdně |
Nevhodná zelenina
Druh zeleniny |
Poznámka |
brambory |
Nevhodné, neboť jsou příliš škrobnaté. |
cibule |
Dráždí sliznice a svými antibakteriálními účinky ničí ve střevech jak špatné, tak dobré bakterie, čímž snižuje imunitu králíka. |
česnek |
Dráždí sliznice a svými antibakteriálními účinky ničí ve střevech jak špatné, tak dobré bakterie, čímž snižuje imunitu králíka. |
feferonky |
|
luštěniny |
Čočka může čerstvém stavu nadýmat. Čerstvé fazole jsou jedovaté. Hrachové lusky bývaji v menším množství snášeny dobře. |
pórek |
|
rebarbora |
Vysoký obsah kyseliny šťavelové, lehce jedovatá. |
Zdraví škodlivé látky obsažené v rostlinách a zelenině
Kyselina šťavelová (oxalová)
- Kyselina šťavelová je velmi rozšířená, organická kyselina, rozpustná ve vodě. V těle se slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kamínků a navíc se tímto způsobem z organismu odčerpává vápník. Vysoká koncentrace kyseliny v krmení může tudíž vést k nemocem ledvin, tvorbě močových kamenů a nedostatku vápníku v těle, který vede k odvápnění kostí.
- Zdravým zvířatům můžeme rostliny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové podávat – ovšem jen ve velmi malém množství. Dlouhodobé podávání není vhodné. Zvířatům s poškozenými ledvinami tyto rostliny nepodáváme vůbec.
Solanin
- Solanin je špatně rozpustný, toxický alkaloid některých lilkovitých (Solanaceae). Je obsažen například v zelených částech brambor (i hlíz) a rajčat. Následky vysoké koncentrace solaninu v krmivu jsou například žaludeční potíže, enteritida (zánět střev), průjmy, podráždění či záněty ledvin, likvidace červených krvinek, poruchy krevního oběhu a dýchání nebo poškození centrálního nervového systému.
- Čím nekrmit? Zelenými částmi brambor a jejich klíčky, nezralými rajčaty a zelenými částmi rajčat (listy, stonek), stonkem a listy papriky apod.
Dusičnany (nitráty)
- Dusičnany jsou sloučeniny dusíku a kyslíku. Rostliny dusík potřebují pro růst. Dusičnany samy o sobě jedovaté nejsou, ale v organismu se mění na nitridy, které už zdraví škodlivé jsou. Příznaky otravy nitridy: slinění, průjem, svalový třes, slabost, potácení se, cyanóza.
- V nízkém množství je zkrmování potravin obsahujících dusičnany nezávadné. Pozor však na potraviny, které obsahují dusičnan ve větším množství (např. hlávkový salát, štěrbák, ledový salát, polníček, špenát, mangold, červená řepa) – ty je opravdu lepší podávat jen doplňkově a ne neustále. Sem a tam podaný lístek salátu je však vítané zpestření jídelníčku.